Požadovaná stránka již neexistuje nebo byla přesunuta!

XV. ročník Mezinárodní hudební festival 13 měst CONCENTUS MORAVIAE 29. 5. – 26. 6. 2010

Vážení přátelé,
koncerty festivalu CONCENTUS MORAVIAE jsou dobrým důvodem k návštěvě malebných měst Jihomoravského kraje a Vysočiny. Během měsíce června oživnou jedinečné historické prostory festivalovým ruchem a světlé podvečery nastupujícího léta spojené s podmanivou hudbou vykouzlí nezapomenutelný zážitek. Nechejte se strhnout neopakovatelnou atmosférou festivalu, který ve svém 15. ročníku nese podtitul „Baroko a jazz – dobrodružství improvizace“. Staňte se mezi 29. květnem a 26. červnem naslouchajícími cestovateli nebo cestujícími posluchači!

Leták ve formátu PDF

Dramaturgie 15. ročníku

Jazz a barokní hudba – světy mezi kterými leží staletí, ale jejichž řeč přesto promlouvá v překvapivě mnoha ohledech společnými slovy. Když poplujeme proti proudu času ke kořenům evropské hudební kultury, zjistíme, že čím více se vzdalujeme břehům 21. století, tím méně informací o způsobu provádění hudby se nám dostává, a čím je hudba starší, tím jednodušší a víceznačnější je její zápis. Zatímco skladatelé současnosti předkládají interpretům zpravidla do posledního detailu vypracované partitury, tvůrci minulých staletí s důvěrou vkládali znějící podobu svých děl do rukou interpreta a ponechávali mu svobodu i zodpovědnost spolutvůrce. Invence, fantazie a schopnost improvizace vycházející ze vzdělání a řemeslného umu hudebníka byly v minulých staletích nedílnou součástí procesu vzniku hudebního díla, jehož završení se událo nikoliv v okamžiku poslední korektury partitury autorem, ale teprve v okamžiku živého provedení.

Že je improvizace u jazzu jeho nejzákladnější součástí, je obecně známý fakt. Kolik paralel však nalézáme mezi jazzem a interpretační praxí barokní i předbarokní hudby, je na jednu stranu překvapivé, při bližším pohledu však logické. Potřeba vyjádřit emoce slovem v blues nebo v italské monodii začátku 17. století, touha po pohybu nacházející svůj odraz v hudbě swingové éry či francouzských tancích doby baroka nebo invence improvizujícího instrumentalisty – ať již to byl nepřekonatelný Johann Sebastian Bach na varhanách Svatotomášského kostela v Lipsku nebo bezejmenný černý Američan vytrubující na trumpetu kdesi na předměstí New Orleans – to vše jsou příklady projevu svobodné lidské kreativity, která v řeči tónů nacházela svůj nejpřirozenější prostředek realizace. A tak když se na sklonku 19. století – v době jazzové prehistorie – rodilo v jižních státech USA blues, zcela jistě nikdo z tamních afroameričanů nic netušil o barokních variačních formách a W. C. Handy jistě nehledal pro své „Saint Louis Blues“ inspiraci ve variacích La Follia, jejichž harmonické schéma prostupuje evropskou hudbou od sklonku 15. století až do pozdního baroka.

Řeč hudby se proměňovala v závislosti na epoše a regionu, ve kterém vznikla, a s ohledem na společenskou situaci, ve které zazněla. Základní principy, na nichž stojí hudba komunikující s posluchačem, však zůstávají po staletí stejné a její tvůrci se k jejím kořenům vždy intuitivně navraceli.

V dramaturgii festivalu Concentus Moraviae 2010, na níž spolupracujeme s jazzmanem Jaromírem Honzákem, se chceme zaměřit především na aspekty spojující jazz s barokní a předbarokní hudbou jako je improvizace, společné inspirační zdroje v případě taneční hudby nebo u hudby iberského poloostrova a karibského jazzu. Festival by měl být i platformou pro setkávání hudebníků obou žánrů a být podnětem pro vznik nových, žánrové hranice přesahujících projektů. Věříme, že swingující baroko a kontrapunktující jazz přinesou návštěvníkům koncertů mnoho radosti a umožní náhled do světa obou žánrů odhalující krásy staré hudby a jazzu v novém světle.

Václav Luks