Část města ROKYTNÁ

Historie

Nejstarší osídlení Rokytné bylo zjištěno v období tzv. neolitu tj. 6 000 – 4 000 let před naším letopočtem.

Dalšími obyvateli Rokytné byli Keltové, kteří sídlili v tratích dnes nazývaných Velké a Malé Hradisko v době 400 let př.n l. až do několika prvních desetiletí našeho letopočtu.

Slovanské osídlení bylo zjištěno od 8. stol. a trvá bez přerušení dodnes. Toto postupně sílilo a nabývalo na významu a v době velkomoravské zde bylo hradiště, nebo alespoň velmi lidnaté významnější sídliště.

Největšího rozkvětu však Rokytná dosáhla v tzv. době břetislavské tj. po r. 1030. V té době tady bylo vybudováno správní hradisko, nebo staré hradisko z doby velkomoravské získalo ještě větší význam.

Nejstarší název byl Rokycen, později Rokyten a pojmenování pochází od názvu řeky, která získala svoje jméno podle staroslovanského pojmenování vrby, kdy se používal název vrba, jíva, rokyta a vtelnice. V písemných pramenech se hradisko Rokyten uvádí roku 1052 v nadační listině kapituly staroboleslavské, roku 1086 v zakládací listině kláštera v Opatovicích nad Labem a roku 1146 v darovací listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.

Mocenské centrum hradiska se rozkládalo na ostrohu dnes zvaném Velké Hradisko a mělo dvě předhradí, které se rozkládaly v trati zvané Malá Hradiska a zastavěné současnou vesnicí. V době největšího rozkvětu hradiska bylo osídlení také dole u řeky pod Velkým Hradiskem.

Hradisko bylo dobyto a zpustošeno roku 1146 v bojích mezi českými a moravskými Přemyslovci. Správní centrum bylo přemístěno pravděpodobně do Řeznovic a Rokytná ztratila svůj význam. K dalšímu zpustošení a zřejmě konečnému zániku hradiska došlo v souvislosti s bitvou u Loděnic roku 1185.

V zakládací listině louckého kláštera roku 1190 se uvádí kostel sv. Jana v Rokytné s vesnicí Popovice. Brzy na to však přešel kostel pod správu probošství sv. Hypolita na Hradišti u Znojma. Český král Václav I daroval r. 1240 celé toto probošství (tedy i kostel v Rokytné) špitálu sv. Františka v Praze, kde sídlil ryze český charitativní řád křížovníků s červenou hvězdou. Ti vlastnili kostel v Rokytné s potvrzením k r. 1247, 1253, 1320 až do poč. 16. stol., kdy kostel i s farou připadl k panství Mor. Krumlov. To je zřejmě důvod, proč se Rokytné někdy přezdívá Stará Praha.

Po zničení hradiska se brzy stala Rokytná majetkem drobné šlechty, která tady zřídila hospodářský dvůr nebo malou tvrz. Roku 1351 se uvádí majitelem Rokytné Čas z Černína. Roku 1364 a 1376 se uvádí Beneš z Rokytné, což svědčí o tom, že Rokytná byla malým, samostatným panstvím. V sousedství však vzkvétal hrad i město Moravský Krumlov, který vlastnila mocná šlechta, a proto se Rokytná už v 15. stol. možná i dříve stala součástí panství krumlovského.

Jan z Lipé a na Krumlově prodal Rokytnou roku 1535 a poté se vystřídalo několik jiných majitelů. Nejprve Jan Koberský z Drahanovic a na Vedrovicích, Smil Osovský z Doubravice a na Valči, jeho syn Burian, Petr Dubňanský z Bačic a Jiřík Janauer ze Strachnova od něhož roku 1567 Rokytnou koupil Pertold z Lipé a na Krumlově. Od té dobu zůstala Rokytná součástí krumlovského panství až do zrušení poddanství v roce 1848.

Ve 13. stol. byla Rokytná zřejmě dost lidnatá, protože kolem roku 1250 odešla část obyvatel osídlovat kopcovitá území a poblíž Nového Města na Moravě založili vesnici Rokytno, která stojí dodnes.

Ve válkách husitských se polní vojsko usadilo před obsazením Krumlova roku 1423 na kopci u Rokytné, který se od té doby nazývá Tábor.

Kostel

Fara v Rokytné zanikla zřejmě koncem 16. stol. a kostel připadl k farnosti krumlovské.

V roce 1734 kostel vyhořel i s celou vesnicí a nový byl postaven na troskách původního až v roce 1775. Zasvěcen byl sv. Leopoldu a věž byla přistavěna až o několik let později. Byl v ní jeden zvon a od roku 1846 dva. V obou světových válkách byly zvony odebrány a potom pořízeny nové.

Krumlovský kaplan Josef Zvejška namaloval roku 1900 obraz sv. Leopolda podle původního obrazu a daroval jej na hlavní oltář. Obrazy křížové cesty byly pořízeny roku 1911.

Nové harmonium od firmy Lídl-Velík v Brně bylo koupeno v roce 1942 a následující rok zavedena do kostela elektřina.

Věž kostela vykazovala v horní části trhliny, a proto byla v září 1972 stažena pod omítkou kolem dokola dvěma ocelovými pásnicemi. Generální oprava interiéru kostela byla provedena v roce 1974 a roku 1994 byla vyměněna celá střecha kostela včetně trámové konstrukce. Následující rok byla opravena střecha věže a fasáda celého kostela.

Škola

Učitel přišel do Rokytné roku 1789 a učil v obecní pastoušce, kde současně bydlel i obecní pastýř s rodinou. Škola byla postavena v roce 1811, na jejíž stavbu darovala materiál krumlovská vrchnost. Celkem se v ní vystřídalo šest učitelů a roku 1875 postavila obec novou školu. Starou prodala jednomu usedlíkovi a ten z ní udělal obytný dům. Nová škola byla postavena tak jako stará, ale větší. Vchod byl dvoukřídlovými dveřmi, vlevo třída a vpravo byt pro učitele a jeho rodinu.

Pro malý počet žáků byla škola roku 1975 zrušena. Vystřídalo se v ní 11 učitelů i učitelek a žáci od té doby navštěvují školu v M.Krumlově. Rovněž tato škola byla roku 1981 prodána a zřízen z ní obytný dům a v té době byly postaveny na bývalé školní zahradě dva nové domy.

Vodovod

V Rokytné nebylo možné vykopat žádnou studnu a voda se musela donášet ze vzdálených studánek nebo z řeky. Z toho důvodu se obyvatelé domluvili a roku 1811 položili dřevěné potrubí, kterým tekla voda ze studánky Na Babě do kašny ve vesnici. Tato studánka leží na protilehlé stráni a potrubí vedlo přes řeku Rokytnou. S tímto vodovodem nebyli spokojeni, a proto roku 1836 položili potrubí z opačné strany, a to od Mariánské studánky. Po čase se však voda v kapličce ztrácela, a tak roku 1847 celou kapličku do základu zbořili a postavili novou, která stojí dodnes. Avšak ani toto nebylo dostačující, a tak roku 1880 položili vodovod opět ze studánky Na Babě. Tento už měl železné potrubí a v roce 1904 byl rozšířen. Voda byla zachycena z dalších studánek a ve vesnici vytékala na třech místech. Pro stálý nedostatek vody byly přes zimu r. 1936 a 1937 zachyceny tři prameny u Mariánské studánky a obec chystala položit odtud vodovodní potrubí, ale válka plány překazila a došlo k tomu až roku 1947. Tehdy byla voda zavedena do každého domu a spodní část obce byla zásobována vodou ze studánek Na Babě a horní část z nového vodovodu. Voda u Mariánské studánky byla ještě v roce 1974 nezávadná pro kojence, ale už v roce 1989 byl vodovod pro závadnost vody odpojen a Rokytná je napojena na vodovod krumlovský.

Mariánská studánka

Kaplička tady stála už před rokem 1700 a byl v ní obraz Panny Marie, který byl roku 1780 přenesen do kostela v M. Krumlově. Ve třicátých letech 20. stol. byly zachyceny tři prameny a svedeny do pramenní jímky nedaleko odtud. Do té doby byla studánka přímo v kapličce a přepadní voda odtékala železnou trubkou do potoka, která trčí ze břehu dodnes. V roce 1971 byla kaplička opravena a zřízena v ní Lurdská jeskyně se soškou Panny Marie. Střecha na kapličce byla vyměněna v roce 2005. Po celá staletí navštěvovali toto místo poutníci a vodu považovali za léčivou. V současné době navštěvuje Mariánskou kapličku mnoho obyvatel z okolí i turistů z nejvzdálenějších míst. Ženy z Rokytné tady pravidelně uklízejí a dávají sem čerstvé květiny.

Obec

V r. 1646 bylo v Rokytné 22 domů, z nichž 16 bylo pustých. Další vývoj počtu domů a obyvatel uvádí následující přehled:

Po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, tvořil M. Krumlov s Rakšicemi, Rokytnou a Dobřínskem jednu politickou obec. Roku 1869 se všechny osamostatnily a Rokytná byla samostatnou obcí do r. 1964, kdy byla z nařízení vyšších úředních míst sloučena s M. Krumlovem.

Silnice z Rokytné do M. Krumlova byla postavena roku 1911. Po zabrání pohraničních území v roce 1938 se Rokytná ocitla v tzv. protektorátu a M. Krumlov v německé říši. Z toho důvodu se obec postarala o stavbu nové silnice směrem na Ivančice, která byla dokončena roku 1942.

Elektřina byla do obce zavedena roku 1920.

Kulturní dům s kapacitou 250 osob byl postaven v roce 1973. Zastupitelstvo města Moravský Krumlov zřídilo v Rokytné dle zákona o obcích Osadní výbor.

Autor: Karel Kraus , Rokytná

Současnost

Rokytná je částí města Moravského Krumlova. Žije zde 190 obyvatle (údaj k 18. 1. 2010).

K vybavenosti patří Hasičská zbrojnice, kde je i Místní knihovna a Kulturní dům, kde je v provozu prodejna smíšeného zboží. Rokytná je plynofikována a připojena na městský vodovod. V současné době se stále jedná o vybudování sportovního hřiště u KD v Rokytné.

Zájmová sdružení působící v této části města jsou Sbor dobrovolných hasičů a FC Rokytná.

SDH každoročně pořádá tradiční Leopoldovskou pouť. Z dalších akcí lze jmenovat Pálení čarodějnic, Jarní úklid obce, Loučení s prázdninami či Hubertovskou jízdu.

Mezi podnikatelské subjekty v Rokytné patří Penzion Rokytná a Stolařství Karel Kraus.

Touto částí města vede naučná stezka i cyklostezka: tunelem pod zámkem do údolí řeky Rokytné a podél ní do Rokytné. Odtud k Mariánské studánce a zpět do Moravského Krumlova, případně z Rokytné dál do Budkovic a Ivančic. Turisty jistě nadchne Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytnské slepence, které byla vyhlášena 1.6.2005 a která je bohatá na různé druhy chráněné flory a fauny. Stojí za to jí vidět zejména v období květu kosatce nízkého v okolí vrchu Tábora. K dalším přírodním krásám patří bezesporu i rokytenský vodopád.

Autor: Ing. Lenka Dobešová, předsedkyně Osadního výboru Rokytná