Národní přírodní rezervace Krumlovsko - rokytenské slepence

Posláním rezervace je ochrana unikátních rostlinných a živočišných společenstev skal, lesostepí, lesů a lesních lemů, zvláště pak dubohabřin, šípákových doubrav, reliktních lipin a společenstev přirozených tekoucích vod, která se dochovala v geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně zajímavém členitém údolí řeky Rokytné zahloubeném v permských slepencích. Dlouhodobým cílem ochrany území je zachování přírodních hodnot této části údolí řeky Rokytné s přilehlými slepencovými stráněmi, zejména zachování druhové rozmanitosti a zajištění co nejoptimálnějších podmínek pro další vývoj všech přírodních složek.

Díky množství kombinací abiotických podmínek (orientace, sklon, vlhkost, lokální chemismus půdy) se v tomto území vyvinula řada společenstev různého charakteru, díky kterým celé území získalo na mimořádném druhovém bohatství. Je zde ověřeno na 550 druhů vyšších rostlin. Území NPR má teplé, suché klima s mírnou zimou a kratším svitem slunce. Průměrný roční úhrn srážek činí 500 - 550 mm, průměrná roční teplota území je 90 C.

Vegetace skal, lesostepí, lesů a lesních lemů, která se na území nachází, je druhově velmi bohatá a zahrnuje řadu chráněných a ohrožených druhů. Mezi nejvýznamnější zástupce vyšších rostlin patří endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus).

Z dalších to jsou např. řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), pískavice provensálská (Trigonella monspeliaca), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), kosatec nízký (Iris pumila), oměj jedhoj (Aconitum anthora), devaterka rozprostřená (Fumana procumbens). Velmi hodnotná jsou lesní společenstva dubohabřin, šípákových doubrav a reliktních lipin, která jsou dochována v téměř přirozené druhové skladbě. Na území je zastoupen rod Quercus všemi svými druhy přirozeně se vyskytujícími v ČR.

Lokalita hostí rovněž řadu chráněných druhů živočichů. Z bezobratlých je na lokalitě hojně zastoupena kudlanka nábožná (Mantis religiosa), dále se zde vyskytuje např. pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), krasec uherský (Anthaxia hungarica), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). V přirozeném úseku řeky Rokytné byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Z legislativně chráněných druhů plazů se v zájmovém území vyskytuje např. ještěrka zelená (Lacerta viridis), užovka hladká (Coronella austriaca) a užovka obojková (Natrix natrix.), z obojživelníků pak ropucha obecná (Bufo bufo). Z avifauny se zde nachází např. strnad luční (Miliaria calandra), křepelka polní (Coturnix coturnix), sova pálená (Tyto alba), dudek chocholatý (Upupa epops), výr velký (Bubo bubo) a krkavec velký (Corvus corax).

V době zpracování podkladů potřebných k vyhlášení NPR byl na sledovaném území potvrzen výskyt celkem 38 rostlinných a 49 živočišných taxonů chráněných podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Významným krajinotvorným faktorem tohoto území je samotná řeka Rokytná, nacházející se dosud v přirozeném stavu bez rozsáhlejších technických úprav, a představující cenný geomorfologický a hydrologický fenomén zasluhující ochrany.

Národní přírodní rezervace Krumlovsko – rokytenské slepence se nachází v geomorfologicky poměrně komplikované oblasti, na rozhraní Boskovické brázdy a vyvřelinového masívu Brněnské vrchoviny. Samotnou Boskovickou brázdu vytváří v tomto území Moravskokrumlovská a Ivančická kotlina. Odděluje od sebe Rokytenskou pahorkatinu, kterou proráží zaklesnutým údolím řeka Rokytná. Největší z jejích meandrů jsou v Moravském Krumlově a kolem obce Rokytná, kde díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů.

Větší část území byla v minulosti extenzívně využívána lesnicky. Vzhledem k obtížně přístupnému terénu na prudkých svazích neprobíhala těžba zřejmě nikdy velkoplošně, ale spíše nahodile, díky čemuž zde v současnosti existují různověké pařeziny s přírodě blízkou až přirozenou druhovou skladbou. V bezprostředním okolí byly vysazeny nepůvodní dřeviny, jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia), který však s výjimkou západních svahů jižně od vrchu Tábora nejeví tendenci expandovat dále do území.

Na některých částech území NPR, zejména v katastru Moravského Krumlova, probíhala pastva. Po jejím ukončení část dříve přepásaných ploch zarůstá křovinami a tím hrozí nebezpečí ústupu xerotermních trávníků. Jde o problém ploch SV od Floriána a na temeni Tábora. Za možné ohrožení lze považovat turistiku, která je v daném území sezónní záležitostí. Mimo turisticky značené trasy a stávající lesní cesty je často navštěvováno okolí vrchu Tábora, především v období květu kosatce nízkého. V průběhu celého roku je lokalita navštěvována pro atraktivní vyhlídky do krajiny – především okolí kaple sv. Floriána a Křížový vrch.

Území NPR bude ještě v průběhu roku 2005 označeno tabulemi se státním znakem ČR a pruhovým značením po obvodu hranic. Uvažuje se též o zřízení naučné stezky vedené po stávajících trasách (stezkách, cestách) se zastávkami na vhodných místech NPR s instalací informačních tabulí. Pro seznámení veřejnosti s NPR budou vydány informační materiály o významu území, smyslu jeho ochrany a ochranných podmínkách, aby nedocházelo ke střetu zájmů ochrany přírody a obyvatel města. Pouze tak dojde k zachování příznivého stavu teplomilných společenstev na skalnatých slepencových svazích údolí řeky Rokytné, které hostí velice pestré spektrum flóry i fauny, a k zajištění co nejoptimálnějších podmínek pro další vývoj všech jejich přírodních složek. Národní přírodní rezervace Krumlovsko – rokytenské slepence má díky širokému souboru půdních a mikroklimatických podmínek výborné předpoklady pro život a rozmnožování rostlin a živočichů a jejich zachování budoucím generacím.

Ing. Remiš Libor
Odbor ŽP MěÚ Moravský Krumlov